JÍDLEM PROTI BOLESTI

Tahle knížka vyšla poprvé v roce 1998 a její autor, Neal Barnard, tehdy rozhodně nemohl znát studii, kterou letos na jaře uveřejnila Národní akademie věd USA a která se týkala pozitivního vlivu globálního stravování založeného převážně na surovinách rostlinného původu na celosvětové zdraví lidstva i kvalitnější životní prostředí. Nicméně kniha "Jídlem proti bolesti" je celkem jednoznačným návodem na to, jak si vegetariánskou až veganskou stravou ulevit od různých zdravotních obtíží, případně jak jim předcházet. Autoři uvedené studie došli k názoru, že ve veganském světě, který nekonzumuje živočišnou stravu, by každoročně zemřelo o 8 milionů lidí méně (a taky že změny ve stravování by mohly ušetřit od 700 do 1000 miliard dolarů ročně).

Neal Barnard je vystudovaný lékař. Nejdřív pracoval jako psychiatr, postupně se ale začal zabývat vlivem stravy na lidské zdraví, a o tomto tématu napsal celkem 17 knih. Jeho  záběr je ovšem mnohem širšíí: Je bojovníkem proti pokusům prováděným na zvířatech. V roce 1991 založil nezávislou organizaci  The Cancer Project, která zdůrazňuje roli výživy především v prevenci rakoviny a organizuje kurzy výživy a vaření určené onkologickým pacientům a jejich blízkým. Je také horlivým propagátorem zdravějších školních obědů; prosazuje, aby možnost dát si k obědu vegetariánské jídlo neměly jen děti z prominentních drahých škol.

Kniha "Jídlem proti bolesti" popisuje konkrétní zdravotní obtíže, tematicky rozčleněné do 15 kapitol. V každé z nich je konkrétní onemocnění nejdříve celkem obšírně, ale laicky srozumitelně popsáno, a potom autor předkládá návrh stravovacího plánu, konkrétních potravin a případně i potravinových doplňků, které by měly vést k jejich zmírnění, případně přímo odstranění. Na druhé straně Barnard ovšem rozhodně nezavrhuje konvenční léčbu - tvrdí, že někdy je nejlepším řešením lékařský předpis. A také nezastírá, že některá poškození už jsou nevratná a terapií se dá "pouze" předcházet jejich dalšímu zhoršování. Informace v knize by se měly prakticky aplikovat po konzultaci s lékařem, který také, pokud člověk trpí bolestí, nejdřív stanoví diagnózu. Bolest sama o sobě je totiž užitečná - signalizuje nebezpečí a umožňuje rychle jednat. Když ovšem neustává, je potřeba najít způsob, jak ji utišit.

Živiny z jídla mohou proti bolesti působit čtyřmi způsoby:

• mohou snížit poškození v místě poranění
• zklidnit zánětlivou reakci těla
• znecitlivět nervová zakončení
• mohou působit na mozek tak, že sníží citlivost na bolest

Neal Barnard se zaměřuje na následující okruhy bolestí a zdravotních obtíží:

• bolesti spojené se špatným prokrvením, kam řadí i bolesti zad (zúžené cévy, které zásobují třeba meziobratlové ploténky)
• bolesti hlavy včetně migrény
• bolesti kloubů
• bolesti žaludku a trávicí potíže
• bolesti svalů a všeobecná citlivost
• obtíže spojené s kolísáním hladin hormonů (PMS, bolestivá menstruace, endometrióza)
• bolesti při nádorových onemocněních. Specielně v této oblasti je ale realistou a zabývá se především tím, jak mohou potraviny působit preventivně, případně zabránit návratu onemocnění a prodloužit dobu života. "Mnohem víc víme o tom, jaký má strava vliv na prevenci nádorových onemocnění, než o tom, jaký má vliv na nemoc, která už byla diagnostikována".
• diabetes

Barnard je horlivým propagátorem veganské stravy. Není proto divu, že absolutní vyloučení veškerých potravin živočišného původu (včetně mléčných výrobků a vajec) plus důraz na průmyslově nezpracované suroviny tvoří středobod jím navrhovaných dietních úprav, které by měly vést ke zlepšení zdravotního stavu. Zvláštní důraz je kladen na konkrétní potraviny, případně potravinové doplňky -  zázvor, omega 3 mastné kyseliny z rostlinných zdrojů, vápník (pocházející z listové zeleniny a luštěnin. Ovšem instrukce vedou spíš k tomu, aby člověk vhodným složením potravy omezil jeho ztráty, než aby zvyšoval příjem.), betakaroten, vitaminy C, E, D, B6 a B12, dostatek vlákniny. Zdůrazněna je potřeba pohybu.

Pro úlevu či vyléčení se doporučuje zhruba jedno- až dvoutýdenní eliminační dieta, která kromě toho, že je veganská, ještě vylučuje obvyklé "spouštěče" obtíží. Často je výsledkem poněkud omezené portfolio povolených potravin, ovšem kdo je motivován vidinou zlepšení, ten toto období s menším či větším úsilím pravděpodobně přetrpí.  

Zhruba čtvrtinu knihy představují recepty, a to jak pro eliminační dietu, tak pro období po ní následující. Jejich autorka, Jennifer Raymond, přiznává, že vymýšlení vhodných jídel pro ni představovalo velkou výzvu. Nicméně ona sama trpěla různými chronickými obtížemi a takto zásadní změna stravování jí od nich údajně odpomohla. Některé recepty jsou velmi originální a přinášení neobvyklé kombinace surovin, které mohou inspirovat i nevegany. 

Hlavní přínos knihy vidím v tom, že čtenáře nasměruje k tomu, aby přešli na všeobecně zdravější životní styl. Předkládané recepty jim v tom mohou být vítanou pomocí. Na druhou stranu mám k navrhovanému programu několik menších i větších výhrad:

Především Barnard doporučuje vegetariánskou až veganskou stravu v nízkotučné úpravě - radí maximálně omezovat tuky, a to i ty rostlinné (například v receptu na 9 porcí koláče pochází veškerý tuk z jediné lžíce oleje). I panenské oleje považuje za "nepřirozené" (olivový olej: "vylisují se tisíce oliv a slupka se vyhodí...") a odmítá je jako zdroj většího či menšího podílu nasycených tuků, potažmo cholesterolu. Oleje podle něho vyvolávají tvorbu zvýšeného množství volných radikálů, a v tomto ohledu za nejhorší označuje rybí tuk. Tato tvrzení jdou poměrně dost proti současným výživovým doporučením, kdy se doporučené množství konzumovaného tuku zvýšilo až na cca 35% denního energetického příjmu (a to s důrazem na nenasycené tuky a omega 3 získané především z tučných ryb). Navíc v tucích jsou rozpustné některé vitaminy, a striktně nízkotučná dieta může způsobit jejich snížené vstřebávání organismem. Maximální omezení tuku Barnard doporučuje i při diabetu. Ovšem tuk přidaný do sacharidového jídla sníží jeho glykemickou nálož, což je pro udržení stabilní hladiny inzulinu zásadní věc.

Dále si mi moc nezdá doporučení hlídat si při léčbě rakoviny dostatečný příjem vitaminu B12 -  ten totiž podle některých výzkumů může rakovinové bujení naopak podpořit. 

Zkrátka ne se vším v knize souhlasím. Ovšem na to, co je "správná" výživa, neexistuje jeden univerzálně správný názor a každému může subjektivně i objektivně vyhovovat něco jiného. "Jídlem proti bolesti" je proto rozhodně užitečná kniha, která čtenáři rozšíří obzory a přiměje ho minimálně k tomu, aby se zamyslel nad tím, jestli by to, co každý den konzumuje, nebylo užitečné trochu pozměnit.

 Knížku "Jídlem proti bolesti" vydalo nakladatelství ANAG v červenci 2014.